Charakteristika památky
Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní neorientovaná stavba, vybudovaná z barokní sýpky v neogotickém slohu podle projektu brněnského stavebního podnikatele Františka Pawlů v letech 1900–1901. Kostel, který měl sloužit pro liturgii řádových sester obnoveného cisterciáckého opatství, stavebně navazuje na další klášterní budovy, zejména pak na starý klášterní kostel, sloužící po josefínských reformách jako kostel farní. Součástí architektury konventního kostela jsou okna s barevnými vitrážemi, na nichž se objevují geometrické a stylizované vegetabilní motivy doplněné figurálními výjevy včetně námětu Nanebevzetí Panny Marie. Jejich stav si vyžádal značné restaurátorské zásahy.
Památková obnova v roce 2024
Předmětem zásahu restaurátorů Viléma Kaloda a Tomáše Mitvalského bylo třináct vitrážových výplní oken, jejichž obnova probíhala ve třech navazujících etapách. Celá akce byla zakončena restaurováním tvarově složité rosety v průčelí kostela. Vitrážové výplně uchycené v železných rámech s krytými lištami byly nejdříve dokumentovány a po rozebrání odvezeny do ateliéru. Během restaurování došlo k doplnění poškozených skleněných dílů, na něž restaurátoři nanesli po četných technologických zkouškách malbu, provedenou vypalovacími barvami. Po vypálení dílů byly okenní vitráže kompletovány vkládáním jednotlivých dílů do olověných profilů, následně spojených letováním, a nakonec osazeny zpět do ostění oken.
Zhodnocení
Restaurátorský zásah se snažil zachovat v nejvyšší možné míře uměleckou a hmotnou podstatu vitrážových oken, která od svého vzniku doznala degradaci některých svých částí. Restaurování, spojené s kompletní obnovou malovaných částí, dodalo konventnímu kostelu původní vzhled vycházející z estetiky a stylu pozdního historismu.